Salome (dcera Herodiadina)

Salome
Narození	14
Úmrtí	1. století
Nábož. vyznání	judaismus Židokřesťanství
Choť	Filip I. Herodes Aristobulus z Chalkis
Děti	Aristobulus IV.
Rodiče	Herodes Boethos a Herodiada
Rod	Herodové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salome (Salōmē, asi 14 n. l. – mezi 62–71 n. l.) byla židovská hasmoneovská princezna, dcera Herodiady a Héróda Boetha. Podle staré křesťanské tradice je takto označována bezejmenná dcera Herodiadina, která si podle Nového zákona vyžádala hlavu Jana Křtitele.

Salome zmiňuje židovsko-římský historik Flavius Iosephus ve svých Židovských starožitnostech, který udává její jméno a některé detaily o jejích rodinných vztazích. V novozákonním Markově a Matoušově evangeliu^[1] se píše o dceři Herodiady, která si od Héróda (Antipy) vyžádala smrt Jana Křtitele odměnou za tanec z návodu své matky, protože Jan kritizoval Herodiadin poměr s Héródem, bratrem jejího manžela.

Křesťanské tradice ji líčí jako ikonu nebezpečné ženské svůdnosti, zejména kvůli jejímu erotickému tanci zmíněnému v Novém zákoně (po dalších přeměnách později „Tanec sedmi závojů“), nebo kvůli její bezmyšlenkovité chladné pošetilosti, která podle evangelií vedla ke smrti Jana Křtitele.

Nové pojetí jejího příběhu bylo dáno Oscarem Wildem, který ji ve své hře Salome popisuje jako femme fatale. Jeho interpretace, kterou dále rozvedl Richard Strauss ve své opeře na námět Oscara Wilda, není shodná s Iosephovým popisem v pořímštěné Židovské historii, Salome žila dost dlouho na to, aby se dvakrát vdala a vychovala několik dětí. Některé literární zdroje zpracovávají Iosephova biografická data.

Asteroid 562 Salome je pojmenován po ní.